Tento předsudek je založen na mylné představě, že cyklisté se chovají jako kmen, kde chování jednoho odráží chování všech ostatních. Jako by mohli být propojeni mentální sítí. Ve skutečnosti jde o nesmírně nesourodou skupinu lidí, které spojuje pouze to, že se ve veřejném prostoru někdy pohybují na kole.

Odstrašující případy bezohledného či nebezpečného řízení auta se automaticky nevztahují na všechny, kdo někdy sednou za volant, samozřejmě. Podobně by bylo směšné obviňovat každého, kdo používá veřejnou dopravu, z jízdy na černo jen proto, že někteří lidé načerno jezdí.

Je také trochu naivní předpokládat, že i kdyby se snad všichni cyklisté začali chovat "slušně", předsudky vůči cyklistům tím zmizí.

Při vzájemných nehodách cyklistů s motorovými vozidly je zavinění v 60% případů ze strany motoristů (dlouhodbá data). Je to ve značném nepoměru s tím, že u srážek kola a auta s těžkými následky na zdraví si tyto odnáší cyklista v 98 % případů (data ČR 2019).