Jízda na kole sama o sobě není nebezpečným způsobem dopravy.

Riziko nehody se skrývá zejména v nutnosti sdílet komunikaci se silným nebo rychlým provozem, hlavně velkých vozidel. Proto je zásadní budovat cyklistickou infrastrukturu, která nebezpečí jízdy na kole snižuje. Není-li přitom možné cyklisty oddělit od silného provozu, je třeba v daném místě snížit rychlost.

Ani v zemích s nedostatečnou infrastrukturou není cyklistika tak nebezpečná, aby rizika z jízdy na kole převážila zdravotní přínosy. Je také třeba rozlišit mezi reálným nebezpečím a pocitem ohrožení, který mnoho lidí od jízdy na kole prokazatelně odrazuje. Bezpečnost jízdy na kole například v Praze (vyjádřená počtem nehod na ujeté kilometry) se paradoxně nikterak neliší od bezpečnosti jízdy na kole v Kodani. Množství cyklistů ve městech a bezpečnost jsou propojené, čím víc lidí jezdí v daném místě na kole, tím je bezpečnost obecně vyšší.

Bude-li na kole jezdit více lidí, bude to mít zdravotní přínosy nejen pro ně, ale nepřímo pro celou společnost.

Čísla z Prahy ukazují, že většina nehod s účastí cyklisty se odehrává mimo cyklistickou infrastrukturu.