Předpokládá se, že pokud by platila taková povinnost, cyklisté by se chovali znaleji, zodpovědněji, více by dodržovali pravidla a vedlo by to také ke zlepšení bezpečnosti provozu.

Tento názor nikdy nebyl (přinejmenším v Británii a ČR) dopracován do konkrétní podoby. Mimo úvah o tom, jak by to fungovalo u dětí, zda by registrace platila pro člověka nebo pro kolo, a jaký výběr z pravidel silničního provozu je vlastně třeba po cyklistech požadovat, skončily veškeré snahy (v Británii) na tom, že se zavedení tak komplexního systému jednoduše nevyplatí.

O efektivitě takového systému lze pochybovat i vzhledem k tomu, že při nehodách mezi řidiči (s řidičákem) a cyklisty (částečně bez řidičáku) jsou řidiči častějšími viníky (cyklisté zaviní cca 40 % srážek s auty; Pozn. : mediálně často uváděný podíl zavinění cyklistů je kolem 70%, v tom jsou ale započteny i pády z kola bez dalšího účastníka).

Konečně, jízda na kole je nízkoprahová aktivita, dostupná například i dětem, a není vnitřně zdaleka tak nebezpečná jako řízení motorových vozidel. Přidávání byrokratických překážek zde tedy těžko něčemu poslouží.