Pro lidi, kteří jsou zvyklí na silný provoz, jsou buspruhy vyhovující a mohou s veřejnou dopravou sdílet výhodu volného průjezdu, kterou nabízejí.

Pro většinu lidí je ale sdílení prostoru s těžkými vozidly vysoce nekomfortní. Pro svojí velikost a hmotnost znamenají autobusy veřejné dopravy pro méně zdatné cyklisty značné riziko. Zastávkový režim jízdy městských autobusů toto riziko dále zvyšuje tím, že se pro cyklistu může několikrát opakovat vzájemné předjíždění v zastávce a mezi nimi.

Velký počet cyklistů ve vyhrazených pruzích by byl dále problémem pro samotnou veřejnou dopravu. Předkládání buspruhů jako cyklistické infrastruktury tedy nelze považovat za únosné řešení z dlouhodobého hlediska. Dle posledních průzkumů navíc buspruhy nepřináší cyklistům žádný bezpečnostní benefit.

I tak je ale třeba, je-li zřízen vyhrazený pruh pro autobusy, umožnit v něm jízdu cyklistům: byť jen proto, aby cyklisté nebyli nuceni k jízdě v ještě nebezpečnější poloze uprostřed vozovky.