K lepší vzájemné ohleduplnosti cyklistů, motoristů (a chodců) vyzývali a vyzývají mnozí znovu, stále znovu a – dle britských zkušeností – stále stejně neúspěšně. Od roku 1913, kdy žádal o "sportovní" chování ve smyslu zdvořilosti poslanec John Burns, přes motivační film "Don't be Rude on the Road" z padesátých let, až po skotskou kampaň "Nice Way Code" z roku 2013, kampaně tohoto typu nemají úspěch.

Dokonce i kdyby se nějakým zázrakem docílilo toho, že se všichni budou chovat dokonale, jízda na kole na rušných ulicích stále nebude pro většinu lidí nikterak lákavá, jednak pro hluk a blízkost těžkých vozidel, jednak pro dopravní zácpy. A "sdílení cesty" rozhodně není realistický koncept pro mnohé slabší účastníky provozu, jako jsou děti nebo invalidé.

Jediná prokazatelně fungující metoda, jak zajistit bezpečnou a atraktivní jízdu na kole, je oddělení motorové dopravy od ostatních dopravních způsobů, zřízení cyklostezek podél hlavních ulic a zamezení průjezdu automobilů skrz sítě ulice rezidenčních.

Apel na lepší vzájemné chování od zodpovědných politiků v reakci na ubohé podmínky pro jízdu na kole je pak příznakem toho, že výše uvedené řešení nejsou ochotni nabídnout.